Selection: New Era

Adonis se narodil jako mladší dvojče do nejvlivnější rodiny v Austrálii. Už od malička byli vychovávání s láskou a vším potřebným okolo sebe, až měl někdo pocit, že toho měli více, než si zasloužili. Ale pravda byla taková, že byli dosti skromní, ale zároveň jejich rodiče mysleli na zdraví a možnosti svých dětí a tak se jim snažili dát všechno potřebné. Jejich rodina se po pár letech rozrostla ještě o mladší sestru Juniper. Už od mala to bylo dost chytré dítě, které si dokazalo chytře říct přesně o to co chce a dokázal svést všechny na svou pravdu. Narozdíl od Atlase, Adonis byl dost zbrklý a tvrdohlavý. Už od malička ho fascinovali auta a dokonce měl v pokoji jednu poličku věnovaným všem nejrůznějším modelům všelijakých aut různých barev. Když se ho kdokoliv zeptal co by chtěl na narozeniny, rychle dokázal odpovědět, že autíčko, což bylo vlastně poměrně úsměvné. Jeho pokoj byl vlastně chaos, stejně jako byl on sám. Kromě poličky s miniaturními modely aut tam měl plno různých plakátů a vyšetřovaných fotek ať už z filmů nebo jen z toho co se mu líbilo. A v celém tom chaosu se mu u okna nacházelo velké, černé piáno, které bylo natočené tak, aby se při hře z okna dalo dívat. Zamiloval si hru na něj už jako malý. Jako děti měli školu soukromou, pod dohledem zkušených soukromých učitelů. Oříškem pak nastal, když přišla otázka kam poslat děti dále. Jeho matka si stála za tím, že by se chlapci měli rozhodnout co chtějí dále sami, na druhé straně jeho otec chtěl, aby studovali diplomacii nebo mezinárodní obchod. Sám začal studovat politologii, která se věnovala jak politice tak diplomacii. Pravdou však bylo, že i když ho politika zajímala a učil se o tom co se děje ve světě, více ho to táhlo k diplomacii. Myšlenka možnosti cestování, řešení spojenectví pro jejich zemi a dalších diplomatických možností ho lákala jako vosu sladký bonbon. A tak to bylo hlavně o tom dostat do ruky papír zvaný maturita a udělat vysokou školu. Očekávalo se od něj i od jeho bratra, že budou politicky výrazní, jelikož byli vládnoucí politickou rodinou, která se stala výraznou tváří a bylo by zvláštní, kdyby v tradici rodiny někdo z nich nepokračoval. Bavilo ho to a to bylo hlavní. Na druhou stranu během studia více zdivočil. Dostal svou volnost, začal si více užívat přítomnosti žen, které byli pro jeho oči velmi lákavými objekty na pohled i prožitek. Netrvalo dlouho a brzy se o něm začalo říkat, že je z bratrů ten méně povedený, že starší dítě se vždycky povede a to druhé už je jen zbytek, který zůstane. Těchhle slov se držel a začal si více užívat života, flirtoval s vícero ženami a začal jim postupně lámat srdce. Byl viděný jako necitný, bez srdce, ale spíše na sebe měl potřebu nějak ukázat. A špatná reklama je taky reklama. Dokonce se v té době začal věnovat kreslení. Když měl možnost, nejradši využíval ženské figury, protože tvrdil, že ženské křivky mají neobvyklou krásu, která se dá podtrhnout nejlépe na papíře. Ale na druhou stranu, co se týkalo školy, nikdy na něj nebylo špatného slova. Učitelé ho měli rádi, říkali o něm, že je velice inteligentní a tak vysokou školu dokončil s červeným diplomem. Do jeho postu diplomata už mu tak stačil jen jeden malý krůček. Jeho rodina sice nesouhlasila s jeho chováním v poslední době, ale pro politiku byl Adonis velmi cenný a tak ho nemohli nechat být. Chvilku působil na nižších postech, ale netrvalo dlouho, než se k diplomacii dostal. Byl na diplomata jako rozený. Uměl komunikovat s lidmi, přemlouvat je manipulace pro něj rozhodně nepatřila k neznámým slovům. Věděl pro co si jde, jak to získat a jak se chovat tak, aby dosáhl svého. Tak jak mu to šlo vždycky. A rozhodně byl rád, když se naskytla příležitost odjet do Illey. Byla to možnost, kde mohl projevit svou politickou stránku a vycestovat. A byla to možnost, které se svým dvojčetem s radostí, bez váhání a se zdviženou hlavou ujal.