Selection: New era

Když se narodila, jakoby i zimní počasí najednou roztálo a svět jakoby se zastavil jen pro to aby se podíval jak se poprvé usměje. Prostě dozajista princezna. A taky se k ní tak celý život chovali. Možná že protože pro její rodinu byla, možná že protože život prožila právě v paláci. Nikdo tuhle otázku dokonale nezodpoví. Vše co chtěla dostala a nebudeme si lhát, stouplo jí to do hlavy. Že je dokonalá nejen ona, ale také to že celý svět kolem ní je dokonalý. Že je vše růžové. Že nic se nemůže pokazit. A ona si to fakt myslí. I když ví že existují války, prostě si je za celý život nepřipustila. Celé dětství vzhlížela ke svému otci a jeho roli velitele. Nechávala se brát na výcviky, koukala po zbraních, jednoduše jí to fascinovalo. I když nepobírala to že by “ublížit”, strašně se jí líbil ten nápad toho, že její otec ochraňuje královskou rodinu a samozřejmě s tím i ji. Taky ji fascinovaly letadla a stíhačky. S otcem chodili na přehlídky různých modelů a značek. V šestnácti mu tam oznámila něco, co mu na chvíli vzalo vítr z plachet. Nechtěl aby se jí něco stalo. Ne ona byla přece jeho princezna. Vlas se jí nesměj zkřivit. Jenže ona byla neodbytná. A nakonec si vydupala alespoň to aby se mohla přihlásit do letectva na trénink. V tom přece nebojovala, byla v bezpečí. A tak se i stalo. Trénink trval déle než sama čekala, no jí to bavilo. Navíc byl její táta známá osoba a když chtěl aby mohla navštívit rodinu i bez propustky, nebyl to žádný problém. Nakonec tak dokončila výcvik v devatenácti. A poté si na rok přidala výcvik přímo pro stíhačky. Ten už byl mnohem kratší a na sklonku jejích dvacátých narozenin byla hotová. Její táta si myslel že tím to skončí. Že teď si splnila ty její šílené vymyšlené sny a bude klid. Že zase bude doma a starat se tak maximálně o kytky a zvířata. No to se však nestalo. Ne, to co mu Hailey zatajila byl jeden zvláštní rozhovor co měla s jejím vrchním. A to byla nabídka pro Thunderbirds. Zvláštní jednotku letectva pro přehlídky. Ani neváhala na to aby to přijala. Tohle bylo to dokonalé poslání. Létat ve vzduchu, inspirovat mladé, inspirovat Ileu, cestovat po zemi. To bylo jako sen. Ano nebylo to bezpečné. I když nemusela bojovat, musela však věřit všem letcům, že oni budou věřit jí že se nic nepokazí. Jenže to jí nedělalo problém, ona věřila všem. Proč by ne když tak byla vychována. Jenom dva týdny před odchodem na trénink se finálně přiznala otci. Samozřejmě z toho šílel zprvu. Byl na odpadnutí. No když mu vysvětlila všechny plusy, nechal jí s nechutí jít. No a tak zmizela na dva měsíce trénovat. Ale vyplatilo se to. Její tým získal licenci na rok a ona se vydala po světě na přehlídky. Jenže ty nejsou pořád. A tak při každé pauze vždy přijíždí domů za rodinou.