Walentyna Dabrowski

Dcera královského rádce

Fc: Veronika Miller

Heterosexuální

Hráč: LouveLucy

Země: Polsko

Vzdělání: Vysokoškolské

Stav: Zasnoubená

Zájmy: čtení knih, psaní deníku, malování, architektura a dějiny

Věk: 24 let

Datum narození: 16. 6.

Výška/váha: 165 cm/ 58 kg

Rodina: Patryk Dabrowski (otec), Grazyna Dabrowski (nevlastní matka), Iwona Dabrowski (nevlastní mladší sestra)

Charakteristika

Walentyna je mladá žena urozeného původu, dcera významného rádce polského krále. Od útlého dětství vyrůstala v prostředí disciplíny a očekávání, kde bylo třeba vždy jednat s rozvahou a důstojností. Její vzhled odpovídá jejímu postavení – působí elegantně, s přirozenou grácií a klidem. Má jemné rysy, světlou pleť, dlouhé, zlatavě hnědé vlasy a pronikavé zelené oči, které často působí odměřeně, i když v sobě skrývají hloubku citů a nevyřčeného smutku. V dětství přišla o matku, což pro ni znamenalo ztrátu jistoty i pocitu domova. Smutek po ní zpracovávala dlouhá léta a dodnes ji tato zkušenost formuje. Otec se po čase znovu oženil a do domu přivedl novou ženu i s dcerou, s níž Walentyna nikdy nenašla společnou řeč. Vztah plný napětí a soupeření ji naučil spoléhat se pouze na sebe, potlačovat slabost a skrývat zranitelnost pod maskou klidu. Navzdory chladnému dojmu je Walentyna přemýšlivá, citlivá a nesmírně zvídavá. Studuje architekturu a dějiny na vysoké škole ve Varšavě, kde se naplno věnuje svým zájmům. Fascinuje ji krása starých staveb, symbolika linií i příběhy, které v sobě kameny památek nesou. Ve volném čase čte klasickou i moderní literaturu a od smrti matky si vede deník, který je jejím útočištěm a zpovědnicí. Ve společnosti působí sebevědomě a umí se bavit. Ráda tráví večery s přáteli v klubech či kavárnách, kde se dokáže uvolnit a smát se od srdce. Přesto nikdy nepřekračuje hranice, které si sama stanovila – flirtování bere s nadhledem, ale ne jako prostředek k získání pozornosti. V hloubi duše hledá upřímnost a porozumění, nikoli prchavé vztahy. Walentyna je osobnost pevná a hrdá, avšak křehká uvnitř. Rozum používá jako zbroj, za níž se skrývá srdce, které stále hledá klid, jistotu a možná i lásku, již jí osud kdysi vzal.

"Where there is no struggle, there is no strength.”

Minulost

Walentyna se narodila 16. června před 24 lety do milující a stabilní rodiny. Dětství jí bylo naplněno láskou a bezpečím, až do svých pěti let, kdy přišla o matku. Ztráta, která ji hluboce zasáhla, zanechala ve Walentyně prázdné místo, jež se snažila zaplnit vlastními silami a přirozenou zvědavostí. Od okamžiku, kdy se naučila psát, si vedla deník – nejprve jako způsob, jak uchovat vzpomínky na matku, později jako soukromé útočiště, kde mohla svobodně vyjadřovat své myšlenky a pocity, které nemohla sdílet s otcem ani s nevlastní sestrou. V šesti letech se do jejího života vplížila macecha i nevlastní sestra. Od samého začátku se jejich vztah nesl ve znamení soupeření a napětí. Walentyna se cítila odstrčená od otce a jeho pozornosti, což v ní vyvolalo kombinaci rebelie a snahy být ve všem nejlepší – jedině tím získala pocit, že stojí alespoň trochu v jeho očích. Když jí bylo patnáct, otec ji na popud matky poslal na internátní školu. Čtyři roky strávené mimo domov ji naučily samostatnosti, odolnosti a schopnosti spoléhat se především na sebe. Po návratu do Varšavy se rozhodla studovat architekturu a dějiny na vysoké škole, kde mohla rozvíjet své intelektuální zájmy a nacházet v nich útěchu i inspiraci. Z čehož měla obrovskou radosti, jen do doby než jí otec oznámil novinu, která jí změnila celý dosavadní život - už podruhé. Od dětství měla také velmi blízký vztah s princeznou Stefanie, dcerou polské královské rodiny. Toto přátelství se postupem času stalo pevnou oporou a zároveň jí umožnilo poznat i samotného korunního prince Polska. Díky vlivu svého otce, rádce krále, byla Walentyna od mládí svázána s politickými a společenskými očekáváními – přátelství se postupně vyvinulo až v zasnoubení, které však Walentyna nechtěla zprvu přijmout. Toužila po svobodě a nebyla ochotna stát se loutkou v rukou otce či královské rodiny. Pokus odmítnout ji stál bolestnou lekci – jediná myšlenka odporu vůči rozhodnutí otce ji stála facku, což dokonale vystihovalo napětí mezi osobní svobodou a rodinnými povinnostmi. Nakonec nejen z donucení otce i macechy souhlasila. Nakonec to přece jen brala z té druhé stránky, protože si uvědomila jakou moc bude mít, kdyby se stala královnou - už nikdy by nemusela poslouchat otce ani jeho novou ženu. Získala by volnost, o kterou by stála, i když by musela zase poslouchat pravidla královské rodiny. Walentyna se vydala na cestu do Illeyi spolu s korunním princem a princeznou Stefanie. Princ vidí tuto cestu jako příležitost k lepšímu vzájemnému poznání a upevnění jejich formálního vztahu, zatímco Walentyna k ní přistupuje spíše pragmaticky – chce využít cestu k objevování nové krajiny, architektury a historie, kterou tak miluje studovat. I během diplomatických povinností si nachází čas na zapisování do svého deníku a pozorování kulturních zajímavostí, díky čemuž se cesta stává kombinací povinnosti, osobního růstu a fascinujícího dobrodružství.