Justin Fisher

Minulost​

​

Justin vyrůstal na okraji jedné z těch chudších londýnských čtvrtí. V rodině, která se nikdy nedokázala vymanit z finančních problémů a kde byly peníze častým zdrojem stresu. Neznamenalo to, že by byl bez lásky, jen si nemohl být jistý, jak bude vypadat další týden. Už jako malý kluk se Justy naučil mlčet, nestěžovat si a spoléhat se výhradně sám na sebe. A s tím souvisely i způsoby, jakými řešil své problémy. Jeho rodiče sotva zvládali svůj vlastní život, natož aby tam byli pro Justina, když je zrovna potřeboval. Situaci doma jim navíc komplikovaly i otcovy dluhy a postupně budovaný vztah k alkoholu. Když nedokázal řešit věci jako dospělý člověk, sáhl po levné flašce a opíjel se do němoty. To byl pro Justyho jeden z odstrašujících případů, jak rozhodně nechce skončit. Vzal proto věci do vlastních rukou a už jako malý kluk si uvědoměle vysnil, že si chce žít lépe. Že se nechce zadlužit, být někomu vděčný nebo snad dopustit, aby se na něj někdo spoléhal. Během dospívání si vytvořil pověst kluka, který umí zapadnout do kolektivu, pobavit společnost a zároveň se snadno dostat do konfliktu. Jednou z dlouhé chvíle, podruhé kvůli závažnějším důvodům. Když měl pocit, že je někde za outsidera, snažil se dokázat, že se s ním nikdo nebude bavit na úkor jeho důstojnosti. Justin měl svou hrdost a odmítal trpět bezpráví, ačkoliv si velmi dobře uvědomoval, že sám proti celému světu nezmůže nic. Pokud ale mohl změnit alespoň na těch pár minut svět někomu, kdo jeho pomoc ocenil, nebyl to pro něj zbytečný risk. Humor, drzost a sebejisté vystupování pomáhaly Justymu skrývat věci, o kterých nechtěl mluvit. Nikdy si nepřivedl holku domů, a když ji měl pozvat na rande, nejprve se ujistil, že má vůbec na zaplacení útraty a zda si takový výdaj navíc může dovolit. Postupně však začal dávat přednost okamžitým zážitkům před dlouhodobými plány a občasným večírkům před chvílemi, kdy by musel zůstat sám se svými myšlenkami. Už jako velmi mladý kluk si začal přivydělávat, a to i na černo, právě proto, aby měl kam sáhnout a nemusel se nikoho prosit o pár liber pro vlastní potěšení. Když už měl dost síly, aby zvládl nějakou pořádnou brigádu, začal práci věnovat svůj volný čas i během studia. A kupodivu nepatřil Justy ve škole k těm nejhorším. Prospěch měl ucházející a při větší snaze by mohl pomýšlet i dál než jen na maturitu. Jenže on chtěl být soběstačný a vyletět z hnízda dřív, než ho někdo kopne do zadku. Proto nevěnoval známkám tolik pozornosti a proplouval tak, aby školu alespoň nějak dokončil a tuto kapitolu uzavřel. Velký zvrat v jeho životě nastal v předposledním ročníku na střední škole. Jeho táta těžce onemocněl a brzy je opustil. Zanechal tak Justina s mámou v dluzích, což ona osobně nesla velmi těžce, protože na vše zůstala sama. A on neměl v povaze odvracet hlavu od zřejmých problémů. Sám zařídil pohřeb a všechny náležitosti kolem otcova úmrtí. Bohužel po této tragédii se nechala jeho máma smést vlnou lhostejnosti a dalších špatných rozhodnutí. Drogy, alkohol, nulová snaha cokoliv změnit a nový partner, který nemohl Justina vystát. A bylo to vzájemné. Slovní konflikty přecházely ve fyzické násilí, což si Justin odmítal nechat líbit. Napětí se stupňovalo a on si byl jist, že pokud co nejdřív nezmizí z toho doupěte, kterému už se bál říkat domov, nedopadne to s ním dobře. Po škole vystřídal několik zaměstnání. Práce ve skladu, stěhování, pomocné práce na stavbách. Některé nevydržel kvůli nadřízeným, jiné kvůli mizerným podmínkám. Pak se dostal k lidem, kteří pracovali na koncertech, a zjistil, že mu to vyhovuje. Najednou objevil něco, co ho baví a v čem je skutečně dobrý. Jeho současná práce má navíc jednu velkou výhodu: výsledek vidí okamžitě. Ráno přijede do prázdné haly a večer tam stojí pódium, světla a konstrukce připravené pro tisíce lidí. A to je pro člověka, který neměl v životě příliš mnoho jistot, zatraceně důležité. Justin byl a je hrdý na to, že se dokáže uživit vlastníma rukama, aniž by se musel spoléhat na někoho dalšího. Je schopný si dovolit hádku v baru, riskantní rozhodnutí nebo víkend, který se vymkne kontrole, ale pokud by to znamenalo, že může přijít o práci, byla by to zcela jiná situace. Není to kluk bez zábran, ale má několik zásadních věcí, které si nemůže dovolit ztratit. Jeho soukromý život je o něco méně předvídatelný. Justin se rád baví, nerad se nechává svazovat pravidly a po náročném týdnu potřebuje alespoň na chvíli vypnout hlavu. Právě na večírcích, mezi lidmi, hudbou a alkoholem, začal nacházet způsob, jak na okamžik zapomenout na všechno, co ho tížilo. Postupně se k tomu přidaly i drogy, ke kterým se dostal přes známé. Zpočátku šlo především o zvědavost, zábavu a chuť vyzkoušet něco nového. Brzy však zjistil, že mu dokážou nabídnout i něco jiného – alespoň na pár hodin umlčet myšlenky, před kterými jinak neustále utíkal. Jeho práce, fyzicky náročná a psychicky vyčerpávající, se na tom nepochybně podílela, nebyla však jediným důvodem. Pod povrchem se skrývalo mnohem víc, než byl ochotný si připustit. Justin si dlouho namlouval, že má všechno pod kontrolou. Přes týden pracoval, vydělával si vlastní peníze a staral se o sebe, takže v jeho očích nebyl důvod považovat několik divočejších večerů za problém. Nechtěl přemýšlet nad tím, proč se k nim stále častěji vrací, ani nad tím, co se stane, až mu přestanou stačit. Zatím mu vyhovuje věřit, že kdykoliv bude chtít, dokáže přestat. A tak si dál užívá svou svobodu, aniž by si uvědomoval, jak snadno se z občasného úniku může stát něco, bez čeho už nebude umět fungovat.