Owen C. Reeve

Základní informace

Věk: 23 let

Datum narození: 30. 10. 2002

Znamení zvěrokruhu: Štír

Místo narození: Londýn, Velká Británie

Faceclaim: Shawn Mendez

Povolání: Zaměstnanec letiště – VIP Lounge Host/Concierge | Status - nezadaný | Orientace - heterosexuální

Charakteristika

Owen je na první pohled typický charismatický frajírek, který se ve společnosti neztratí. Ví, co říct, jak se tvářit a přesně jak zapůsobit. Je pohotový, umí se bavit, má ironický smysl pro humor a chová se, jako by mu patřil celý svět. Většinou na sebe strhává pozornost, aniž by se o to musel nějak zvlášť snažit. Ve skutečnosti je ale tohle všechno výsledkem pečlivě vypěstované masky, kterou nosí už od střední školy. Poměrně brzy si uvědomil, že popularita a image jsou měna, kterou může platit za přijetí a respekt v kolektivu. Tváří se sebevědomě a suverénně, protože kdyby se pod tím vším tlakem zastavil a dovolil si být upřímný, možná by se mu rozpadlo všechno, co kolem sebe za ta léta vystavěl. Ve skutečnosti je Owen mnohem citlivější a loajálnější, než působí. Svou rodinu chrání za každou cenu, ale nikdy o tom nemluví. Je zvyklý nést tíhu odpovědnosti bez odměny a bez vděku. Své problémy neřeší s nikým a neumí být zranitelný, protože se to nikdy nenaučil. Nedůvěřuje tomu, že by ho lidé mohli mít rádi pro to, kým skutečně je, a tak jim raději ukazuje přesně to, co chtějí vidět. Jeho vztah ke světu je lehce cynický. Owen nevěří na zázraky, ale umí improvizovat a téměř vždy si dokáže poradit i v situacích, kdy ostatní ztrácejí půdu pod nohama. Lže jen tehdy, když je to podle něj „nutné pro zachování rovnováhy“. Na lásku příliš nevěří, přesto hluboce miluje svou malou sestru. V sobě zároveň potlačuje spoustu vzteku – na svého otce, na okolnosti, ve kterých vyrůstal, i na skutečnost, že si nikdy nemohl dovolit žít úplně podle sebe. Tento vztek se čas od času dostane na povrch v podobě arogance, podrážděnosti nebo nečekané výbušnosti. Co se vztahů týče, je Owen komplikovaný. Dokáže být milý, pozorný a okouzlující, ale ve chvíli, kdy se někdo začne přibližovat jeho skutečnému já, instinktivně uhýbá. Bojí se, že kdyby někdo odhalil, co se skrývá pod jeho dokonale vybudovanou maskou, zjistil by, že tam ve skutečnosti není nic, co by stálo za to milovat.

Vzhled

Minulost

Owen vyrostl na východním okraji Londýna, ve čtvrti, která měla k naleštěnému světu Mayfairu, Chelsea a Kensingtonu pořádně daleko. Jeho matka byla vždycky ta, která držela rodinu pohromadě. Pracovala ve dvou zaměstnáních, střídala směny v nemocnici a práci za pokladnou v supermarketu, zatímco Owen postupně přebíral odpovědnost za domácnost. Jeho otec byl přelétavý typ, který dokázal rodinu zadlužit, několikrát odejít a zase se vrátit, ale o svého syna nikdy neměl skutečný zájem. Ve škole byl Owen „ten vtipnej kluk, co si ze všeho dělá srandu“. Právě díky tomu si ho začala všímat parta bohatších spolužáků. Do jejich světa se vmísil překvapivě hladce, ale jen proto, že se naučil hrát podle jejich pravidel. Začal si pečlivě vybírat, co nosí, jak mluví a co o své rodině říká – většinou vůbec nic. Nikdo neměl tušit, že večeře u něj doma je často jen to, co zbylo v lednici, a že nové tenisky si koupil za peníze, které si našetřil z ranního rozvážení novin ještě před začátkem školy. Zlom přišel na konci střední školy, kdy se na jedné z párty nevědomky vyspal s přítelkyní bratra své tehdejší kamarádky. Byl opilý a nic si nepamatoval, ale pro ni to nic neměnilo – pro ni byl najednou jen další kluk, který rozbil něčí důvěru. Po této události mezi nimi vznikla tichá válka, která přetrvává pravděpodobně až dodnes, přestože se už dlouhou dobu neviděli. Owen to navenek nijak neprožíval, uvnitř ho však její nenávist a vlastní nevědomost užíraly. V jeho světě ale nebyl prostor pro omluvy. Jen pro další krok dál. Po škole se Owen zapsal na vysokou, nevydržel tam ale příliš dlouho. Ne proto, že by nechtěl, ale protože mu situace nedala na výběr. Jeho otec znovu zmizel a po jeho odchodu zůstaly jen nezaplacené účty, dluhy a matka na pokraji vyhoření. Krátce nato navíc zjistila, že je těhotná. Neměl tedy na výběr – musel se postarat o rodinu. Jeho matka pracovala téměř až do konce těhotenství, ale postupně zvládala stále méně, a tak většina povinností přešla právě na něj. Začal pracovat na Heathrow, nejdřív jen brigádně, později na plný úvazek. Díky přirozené výřečnosti, sebevědomí a vzhledu se postupně dostal do VIP salonků a prémiových částí letiště, kde se pohybují businessmani, celebrity, politici a lidé, kteří jsou zvyklí dostat přesně to, co chtějí. Owen se v jejich světě naučil pohybovat až překvapivě dobře. Rozumí prvotřídním iluzím, protože celý život ví, jaké to je něco předstírat. Ve skutečnosti stále žije doma. Ne proto, že by neměl ambice odejít, ale protože se stará o svou malou pětiletou sestru Noru, která se narodila se sluchovým postižením. Nora je jeho svět, jeho slabost i jeho největší motivace. Kvůli ní nelituje jediného rozhodnutí, které ho odvedlo od „normální“ cesty. Kvůli ní se každý den učí být něčím víc než jen frajírkem s rychlými hláškami.

Rodina

Graham J. Reeve - otec

Elena L. Reeve - matka

Nora I. Reeve - mladší sestra

Zájmy

Nora, práce, přátele, basketball, box, občas kreslí spíš technicky (půdorysy, architekturu)

Zajímavosti

Schovává si každý obrázek, kresbu nebo výtvor, který mu někdy vytvoří jeho sestra Nora. Na ruce nosí pár náramků, které mu dala.
Je schopný si s Norou hrát prakticky na cokoliv – klidně i na princezny, pokud si to zrovna přeje.
Fascinuje ho oheň. Dokáže dlouhé minuty jen sedět a pozorovat plamen svíčky nebo krbu, přičemž se úplně ztratí ve vlastních myšlenkách.
Stejně rád sedí venku během bouřky a pozoruje déšť, blesky a poslouchá hromy.
Věří, že svět funguje podle určitých vzorců a že se špatné věci mají tendenci opakovat.
Umí velmi dobře vařit, ale téměř nikdy nepoužívá recepty. Řídí se hlavně vůní, chutí a instinktem.
Ovládá znakovou řeč, kterou se naučil kvůli Noře, aby s ní mohl komunikovat. Snaží se dávat pozor, aby při komunikaci s ostatními lidmi nepoužil některý znak automaticky. Občas mu ale nějaký „ujede“ a následně se ho snaží zamluvit nebo vydávat za obyčejné gesto.
Znakovou řeč občas využívá i v práci na letišti.
Má výjimečně dobrý orientační smysl. Jakmile jednou nějaký prostor navštíví, dokáže si v hlavě téměř přesně představit jeho půdorys.
Dokáže si zapamatovat rozložení místností, chodby, východy i jednotlivé průchody, aniž by se o to vědomě snažil.