Nikolai Lev
Sokolov

Minulost​

​

Minulost Nikolaiho je plná složitých zážitků a proměn, které formovaly jeho osobnost a životní cestu. Narodil se v srdci Velké Británie, přímo v Londýně, do rodiny, která už dlouhá léta patřila k nejmocnějším a nejvlivnějším v oblasti velkoobchodu. Jeho otec byl muž tvrdý, nekompromisní a ambiciózní, který vybudoval velkou a silnou firmu, jež se rozprostírala napříč městem i za jeho hranice. Od malička věřil v sílu disciplíny a respektu a od Nikolaiho očekával, že se stane jeho nástupcem. Proto ho od narození viděl spíš jako nástroj pro budoucí podnikání než jako samostatného člověka s vlastním osudem. Nikolai byl tak vnímán jako kapitola v rodinném podnikání, nikoli jako dítě s vlastním životem. Naopak jeho matka byla pro něj největší oporou. Její laskavý hlas, něžný pohled a bezpodmínečná láska mu dodávaly sílu v těžkých chvílích. Díky ní se naučil, že i v tvrdém a krutém prostředí je možné žít s laskavostí a citem. Její přítomnost mu dávala pocit bezpečí a jistoty, který od otce nikdy nedostal. Dětství měl relativně snadné a bez větších problémů; vzpomínal na dny, kdy se učil chodit, na první slova, výlety a hry s matkou. Když mu bylo šest let, začala si jeho matka všímat, že je velmi akční a neklidný, neschopný dlouhodobě vydržet u jedné věci. Vyhledala proto odborníka, který u něj diagnostikoval ADHD. To bylo první zklamání pro otce, který od něj očekával, že bude silný a ambiciózní, a takovéto označení mu přišlo jako překážka v jeho plánech. Ve škole měl problémy s pozorností a čtením – písmenka se mu motala dohromady, slova nedávala smysl, a proto mu byla diagnostikována dyslexie. Otec tomu nevěřil a ztrácel naději, že by někdy mohl vést jeho firmu. Jeho vztah s otcem se začal ochlazovat, otec ho začal vnímat spíš jako problém než jako syna. Ve škole zažíval šikanu a dobírání od spolužáků, což ho vedlo k tomu, že se začal bránit násilím. Mlátil, kousal a bojoval, čímž si vysloužil modřiny, jizvy a šrámy. Vztek, který v sobě nosil, se postupně zvyšoval, což ho přivedlo na cestu sebemrsčení a hledání úniků od reality. Ve věku deseti let přišla jeho matka s nápadem, aby se jeho život nesoustředil na násilí a zločin, a aby začal chodit pomáhat s úklidem ulic a na ekologické akce. Zpočátku mu to přišlo nudné, ale když viděl, jak je jeho matka šťastná, začal si na to zvykat a rozvíjet lásku k přírodě, která mu dávala pocit, že má ještě něco, co stojí za to chránit. Ve třinácti letech se však jeho život úplně změnil. Matka onemocněla rakovinou a začaly se časté návštěvy nemocnic. Nikolai sledoval, jak se její zdraví zhoršuje, a po půl roce její smrti zůstal úplně sám. Otec na něj mluvil jen v obchodních termínech, jako by byl pouhým nástrojem nebo dědicem, nikoliv člověkem s vlastním srdcem. Tento přístup ho hluboce ranil a jeho život se začal rozpadat. Vstoupil do světa rizikových aktivit – prali se s kamarády, hledal způsoby, jak si ublížit nebo zažít bolest, a často se účastnil nelegálních zápasů, kde mohl ventilovat své emoce a frustrace. Jeho únikem od chaosu se staly sbírky odpadků a účast na ekologických protestech, které mu dávaly pocit, že je stále součástí něčeho většího. Ve věku patnácti let si koupil motorku – symbol svobody a nezávislosti, který mu přinesl uznání od vrstevníků a novou skupinu přátel. Chodil na večírky, poznával dívky i kluky a cítil se na chvíli jako někdo, kdo má kontrolu nad svým životem. Po osmnácti letech začal nosit tetování, miloval bolest, kterou při tom cítil, a začal se chovat jako typický „týpeček“ – jednodušší varianta, jak se vyhnout okolnímu světu a jeho očekáváním. Zároveň objevil vášeň pro matematiku a kódování, které se staly jeho zájmy, a začal je studovat. Občas si život trochu „poničí“ tím, že si sem tam něco hackne, čímž si rozvíjí své schopnosti i potlačuje vnitřní vztek. Jeho život se začal odvíjet v izolaci, a to později – už měl dost tiché domácnosti, a tak jednoduše využil fondu, který mu pořídila matka během jeho narození, a pořídil si byt v 21 letech. Žije plný a akční život, nikoho neposlouchá a hledá úlevu od svého vzteku v nelegálních zápasech či nebezpečné jízdě na motorce. Dále se snaží dostudovat školu, aby z něj opravdu něco bylo a možná tak konečně svému otci dokázal přesný opak ohledně toho, kdo je.