Winifred Ava
Larkin

Charakteristika​

​

Winnie byla dívka, které mohl svět ležet u nohou — jenže ona si nenechala určovat, jak má po něm kráčet. Měla vlastní sny a cíle a nehodlala se jich vzdát jen proto, že si někdo jiný představoval její budoucnost jinak. Když jí ostatní radili, co by „měla“ dělat, vyslechla je, ale konečné rozhodnutí si nechávala pro sebe. Dokázala jít proti očekáváním, a pokud bylo třeba, i se vzepřít. Nejvíc se to projevovalo ve vztahu k rodičům. Ti si pro ni představovali úspěšnější kariéru a práci, která by podle nich měla větší váhu než ta její vysněná. Práce v muzeu jim připadala jako „nic“ — ne dost prestižní, ne dost výdělečná, zkrátka ne taková, jakou si pro Winnie přáli. Jenže pro ni měla smysl. Milovala objevování, učení a dinosaury, a možnost být blízko tomu, co ji tolik zajímalo, pro ni znamenala víc než cizí představa úspěchu. I když ji tlak rodiny někdy zraňoval a nutil pochybovat, nakonec si šla za svým. Byla optimistická a ambiciózní, ale především odhodlaná žít život podle vlastních představ. Když si něco usmyslela, nevzdávala se snadno. Říkala si, že to zvládne, a dokud měla před sebou nedokončený úkol, jen těžko dokázala odpočívat. Winnie žila po svém a ne každému její styl vyhovoval. Byla introvertka a samotu nevnímala jako něco, co je potřeba za každou cenu zaplnit. Ráda trávila čas doma, ale stejně tak si uměla užít klidnou chvíli venku na čerstvém vzduchu. Ve společnosti bývala spíš tichá a pozorná. Velké davy ani nezávazné rozhovory s cizími lidmi ji nelákaly; mnohem příjemněji se cítila v menší skupince blízkých přátel. Nepotřebovala jich mít mnoho. Věřila, že několik opravdových lidí, na které se může spolehnout, má větší cenu než stovka známých, kteří zmizí, jakmile nastanou těžší chvíle. Na první pohled mohla působit nenápadně, ale mezi svými se uměla uvolnit. Ráda se smála a občas dokázala překvapit vtipem, který by od ní nikdo nečekal. Když byla nervózní nebo nevěděla, co říct, často začala mluvit o něčem úplně jiném — třeba o dinosaurech. Milovala je a znala o nich tolik faktů, že by z fleku mohla přednášet. Ve skutečnosti byla tak trochu chodící encyklopedie. Zajímavosti chrlila hlavně ve chvílích, kdy se snažila zamluvit rozpaky, a nezáleželo jí na tom, jestli zrovna někoho zajímají. Její nerdovská stránka se projevovala i v lásce k učení a čtení encyklopedií. Volný večer raději strávila doma u videohry nebo v arkádě než na hlučné párty. Když se potřebovala uklidnit, ráda sáhla po ukulele. Hrála na něj překvapivě dobře a hudba jí pomáhala vyjádřit věci, o kterých se jí někdy mluvilo těžko. Dalším způsobem, jak si srovnávala myšlenky, bylo psaní deníku. Zapisovala si do něj, co se jí přihodilo i jak se cítila, a nosila ho s sebou téměř všude. Winnie byla mírumilovná a neublížila by ani mouše. Alkohol nesnášela a sama nepila. Také se bála jezdit autem, takže se všude dopravovala na svém starém kole, které občas vypadalo, že se každou chvíli rozpadne. Měla slabost pro tarotové karty a když šla kolem studny nebo fontány, často do ní hodila drobnou minci a něco si přála. Jídlo milovala bez výhrad. Ochutnala skoro všechno a dopřávala si pořádné porce. O to, co měla na talíři, se však nedělila — to byla snad jediná věc, kvůli které by dokázala rozpoutat válku. Ráda také pekla a zkoušela nové recepty. Ve vztazích byla spíš nezkušená a její dosavadní pokusy nestály za dlouhé vyprávění. Winnie byla zkrátka klidná, trochu svérázná duše s velkým srdcem, vlastním směrem a dinosauřím faktem připraveným pro každou příležitost

Vzhled​

​

Winnie měří kolem 165 centimetrů a má drobnou, spíše jemnou a subtilní postavu. Nepůsobí jako sportovec, ale díky tomu, že každý den šlape na svém polorozpadlém kole londýnskými ulicemi, má překvapivou výdrž. Její pohyby jsou občas trochu zbrklé nebo neohrabané, hlavně když zakopne o vlastní tkaničku nebo když v Muzeu nese stoh těžkých knih. Její nejvýraznější dominantou jsou dlouhé, husté a divoce vlnité zrzavé vlasy, které jí často padají do obličeje a ona si je podvědomě zastrkuje za uši, když se soustředí. Má světlou, porcelánovou pleť posetou jemnými pihami na nose a tvářích, které se nejvíc zvýrazní na jarním slunci. Má velké, hluboké oči s dlouhými řasami. Její pohled je zvídavý a inteligentní, ale když si všimne, že se na ni někdo dívá, okamžitě zrak sklopí k zemi nebo do svého deníku. Často působí, jako by byla myšlenkami o sto let zpátky v historii. Winnie miluje vrstvení a pohodlí s kapkou „vintage“ stylu, který se do muzea skvěle hodí. Nosí oversized pletené svetry, manšestrové sukně, barevné punčocháče a plátěné tašky potištěné historickými motivy nebo dinosaury. Z tašky jí téměř vždy kouká roh jejího deníku a v chladnějších dnech se halí do velkého vlněného šálu a jejím nejoblíbenějším doplňkem jsou náušnice ve tvaru dinosaura či kostí.