Minulost

Před padesáti jedna lety, ano čtete správně, se do rodu narodil jediný potomek, který měl později nést jméno Banefort. Jelikož se narodil jako jedináček, bylo dbáno na jeho ochranu, zdraví a vzdělání, které mělo být perfektní. Přeci jen to měl být příští lord území, které jeho rodina spravovala už nějaký ten čas. Jeho matka, lady Ceryse Florent, si už od jeho porodu dělala krásné iluze, že jednou by se mohl provdat s nějakou Lannisterskou dívkou nebo cokoliv, čím by se její syn proslavil. Bohužel neoslavila ani jeho první den jména. Pro Cedricova otce to byla docela silná rána, protože svou ženu miloval a plánoval s ní zestárnout. Jenomže bohové měli jiné plány. I když byl lord Addam mladý a mohl se znovu oženit, neudělal to. Jeho srdce patřilo už od oznámení svatby Ceryse a nebyl schopný milovat nikoho jiného kromě své zesnulé ženy a ročního synka. 

Jak čas plynul, Cedric rostl a sílil. Jeho hodiny se z volné zábavy a hraní s ostatními chlapci v jejich sídle změnili na hodiny učení se šermu, etikety a dalších věcí, které jako budoucí lord potřeboval. Ze začátků mu to moc nešlo, protože od něj otec hned očekával skvělé výsledky a ty kromě šermu ze začátků vůbec neměl. S mečem jako by se v ruce narodil a jízda na koni byla to samé, jen tedy to učení bylo Sedm pekel. I přes nespočet ran rákoskami a nechuť k učení se politických věcí a všeho toho ostatního se nakonec umoudřil a začal se učit, aby na něj otec mohl být pyšný. I když to tedy bylo až v jeho desíti letech, kdy vedl promluvu se serem, který jej učil šermu. Na jeho slova si pamatuje dodnes. 

Ještě než stačil říct svoje rozhodnutí, jej otec v jeho skoro třiceti letech oznámil, že se bude ženit s lady Chambers. Jelikož Cedric v té době neměl ještě žádnou ženu, ale za to dva mrtvé bastardy na krku, bylo rozhodnuto. Pro Cedrica, který se chtěl raději pořádně věnovat spravování svého budoucího odkazu, to nebylo zrovna dvakrát příjemné rozhodnutí. Chtěl si najít ženu, ale o pár let později a podle svého srdce. Jenomže to by za svého otce nesměl mít lorda Addama Baneforta, který už chtěl mít vnoučata a ideálně i vidět budoucího lorda Baneforta, Cedricova syna. 

Svatbu si Cedric užil tak napůl. Jeho žena byla krásná černovláska se zelenýma očima, plná života a toho, co Cedricovi do té doby chybělo. Lásky. Jejich svazek byl ještě v noc svatby naplněn, ale po roku od svatby potomek nikde. Na prvního potomka si Cedric musel počkat až dva roky od svatby, kdy se mu narodila dcera. Nebyla sice tak vítána jako možný syn, ale i tak si jí Cedric zamiloval. Ty její malé prstíčky, které tahaly vlasy jeho ženy si prostě zamiloval. Nějaké hlubší pouto ke své ženě si vybudoval až po narození jejich prvního syna, před kterým se mu narodila ještě druhá dcera. I když Cedric věnoval víc času Othellovi, i tak měl své holčičky rád. Byla to jeho krev, kterou slíbil ochraňovat. 

Jelikož byl věrným vazalem rodu Lannister, přidal se i přes svou nemoc, kdy měl vyšší teploty a byl oslabený, po jejich bok na Ohnivém poli, kde utrpěl ztrátu na vojsku. V té době poprvé pocítil strach z draků. V té době se snažil spíše než zajistit výhru svému králi, později lennímu pánu, přežít pro svou rodinu a sedmiletého syna, kterého chtěl ještě víc připravit na jeho budoucí post. 

Teď, v roce 5AC zjistit nemilou věc, kterou dlouhou dobu neviděl. Jeho žena Hella jej podváděla s nějakým z jeho věrných mužů.​ Zrada manželky byla i pro tohoto muže těžkou ránou, která byla dobře mířena do srdce. I proto se vydal do Rudé Bašty, aby dostal jisté povolení od svého lenního pána, Marrena Lannistera.