Charakteristika

Milá a dobrosrdečná mladá slečna. I tak by se dala popsat lady z rodu Redwyne. Tato nevelká, pouze 161 centimetrů vysoká, slečna svou krásu jistě zdědila po své ctěné matce, a to ať už se bavíme o jejích sametově hebkých tmavých vlasech, které obvykle nesahají dál než po její krk, velkých modrých očích, které vás mohou omámit pouze po prvním pohledu přímo do nich, či dokonce její svůdné postavě, na které si Matka, jedna z tváří sedmi, očividně dala záležet. Charakteristickou vůní, která Lilianu provází na každém kroku, je pro Redwyny typická a nezapomenutelná vůně vína, jež si toto děvče zachovává jako znak své rodové příslušnosti, ale kterou často kombinuje s vůní citrusu pro větší svěžest a oslabení jinak velmi výrazné vinné vůně, takže její vlastní parfém nezanechává dlouho přetrvávající vonnou stopu všude, kudy prošla. Co se pak stylu oblékání týče, Liliana již začala adaptovat své oblečení tak, aby odpovídalo standardům Králova přístaviště. Její šaty mají obvykle některý z odstínů modré, připomínka barvy jejich rodového erbu, a obecně mívají jednoduchý a ne moc odhalující střih, který ale jen přidává na její eleganci, ačkoliv na důležité příležitosti se neostýchá obléknout i zdobenější kousky.

Se svou rodinou, tedy tím co z ní zbylo, se lady Redwyne snaží vycházet jak nejlépe to jde, o to více po tragických událostech, jež se staly poměrně nedávno. Uvědomila si totiž konečně, jak je život pomíjivý, že každý život může skončit najednou a předčasně, a to včetně toho jejího. Snaží se tedy za každou cenu chránit členy své zbývající rodiny, možná i to je jeden z důvodů, proč si nakonec docela dobrovolně bude brát samotného králova pobočníka. Na svůj původ je samozřejmě náležitě hrdá, tak jako každý kdo se narodil do některého z takto významných rodů, ale jelikož byla učena pokoře, svůj původ nestaví před své povinnosti či vztahy. I tak by ale svůj tod hájil, pokud by se někdo snažil pošpinit jeho jméno. V nynější době nejlépe vychází se svým nejstarším bratrem, se kterým si podle ní rozumí nejlépe a dokážou se navzájem podpořit, čemuž pomohla i její otrava, ale kvůli jeho nově získané funkci a na sebe už neměli tolik času. Ohledně své budoucí rodiny je Liliana nervózní, bojí se, že na dvůr nezapadne, nebo že bude svému nastávajícímu dělat ostudu. Je ale odhodlána sobě i ostatním dokázat opak a být ta nejlepší manželka, kterou bude lord Ormund mít. Navíc doufá, že mezi nimi vznikne něco víc, než jen vztah z donucení. Ale sama neví, přeci jen se s ním ještě neměla šanci nějak více poznat.

A nyní něco k samotné povaze a chování lady Redwyne. Liliana se na první pohled může jevit jako tichá a elegantní slečna. Spíše naslouchá, než aby sama mluvila, přeci jen, je lepší informace sbírat než o sobě něco prozrazovat, což pro ni po tragických rodinných událostech platí ještě o něco více. Nepotřebuje být centrem pozornosti, narozdíl od jiných šlechtičen, to však neznamená, že nemá ráda dobrou společnost. Co se pak její elegance týče, už jen její ladné a kalkulované pohyby a vzpřímené držení těla ukazují, jakou výchovou si tato dívka prošla. S jejím postojem se nese i jakási přirozená autorita, a to i přes její mladý vzhled a tichou povahu (nebo možná právě kvůli nim). Je to lady jak se sluší a patří. Snaží se také udržovat zdvořilost, jak ji to učili, dodržovat mravy a správně oslovovat. Bylo by ale špatně myslet si, že je toto děvče pouze figurkou na politické šachovnici a jakýmsi doplňkem svého muže. Liliana je totiž velmi inteligentní a vnímavá, což bývá ve společnosti u žen poněkud nepopulární, a proto to mezi lordy ukrývá za svým drobným úsměvem a pěknou tvářičkou. V hlavě si ale ukládá vše, co se jí povede zachytit a vymýšlí způsoby, jak ovlivnit politické dění tak, aby z toho ona se svým rodem a nyní i s rodem svého budoucího manžela vyšli co nejlépe. Tyto rady má pak ve zvyku sdělovat svému mužskému doprovodu, tedy pokud vyloženě nedá najevo svůj nezájem, nebo, pokud se naskytne příležitost, se dění pokouší ovlivnit sama.

To však bylo chování na veřejnosti. Nyní se ponořme do toho, jak se Liliana chová v soukromí. V soukromí se tato slečna, asi jako každý jiný, dokáže více otevřít a začít projevovat kromě kladných emocí i ty negativní, ale především dokáže jasně vyjadřovat své starosti a pochyby. I přes to se ale snaží být na ostatní milá a přátelská. Člověk by pak ani nevěřil, jak se tato tichá slečna dokáže v soukromí rozmluvit. Při takových konverzacích pak bývá velmi upřímná. Dává též více najevo svou inteligenci, to hlavně při řešení různých problémů, či při samotné konverzaci, kdy už se nutně nemusí snažit všem zalíbit a bát se říct špatné slovo, kterým by mohla nenávratně pošpinit svůj rod, a tak vyjádřit i svůj opravdový názor. Věří také v to, že by se nikdo neměl stydět za to, jaký je, a že každý by měl mít prostor na vyznání sebe sama. Stále ale zůstává víceméně zdvořilá. Jednou z důležitých vlastností, které tato lady má, je její snaha pomáhat druhým. Už ve své rodné zemi se snažila pomáhat těm, kteří pomoc potřebují, a ve svém novém domově plánuje dělat to samé. Další, neméně důležitou vlastností je její loajalita a ochranářství. Pro ty, které miluje, by udělala téměř cokoliv, jen aby je ochránila před smrtí či zraněním. I proto si tehdy s bratrem vyměnila pohár vína. Tyto vlastnosti pak hodlá přenést do svého nového vztahu s pobočníkem krále, ve kterém navíc hodlá najít svého pravého a jediného muže. 

V soukromém, respektive v domácím prostředí se u ní také konečně může projevit její pracovitost, další z vlastností, které se ženě jako je ona mohou hodit, a to jak v oblasti domácích prací, tak i finanční či jiné správy domácnosti. Práce se zkrátka rozhodně nebojí, a pokud to má přinést nějaký výsledek, nevadí jí se ani ušpinit. Do toho samozřejmě ovládá i další schopnosti, které jako žena rozvíjela, mezi něž patří například hra na loutnu, harfu a lyru, zpěv, vyšívání, z těch méně ženských pak historie a geografie a spousta dalších. A jako téměř každý Redwyne, i ona umí poznat opravdu dobré víno, ačkoliv v tomto ohledu v sebe ztratila důvěru. S jejími domácími povinnostmi se pak pojí poměrně velká míra trpělivosti, která této slečně také nechybí.

Ani tato Liliana však není úplně perfektní. Některé z negativních vlastností byly již vyjmenovány výše, ne však všechny, a tak si pojďme zmínit i ty. Asi nejhorší ze špatných vlastností, které má, je její denní snění. Dřív to nebylo tak strašné, jednou za čas se prostě stalo, že začala přemýšlet a snít, ale po všem, co se v nedávné době událo, se dennímu snění oddává vždy, když cítí úzkost či velké množství stresu. I ona si uvědomuje, že je to problém, a tak se snaží, aby to na ní alespoň nebylo znát. Zároveň se bojí reakce jejího mauže na tento problém. Další z takových špatných vlastností, respektive spíše strachů, který má je ten, že si nikdy nenajde pravou lásku, nebo že její láska nebude opětována. Liliana je totiž uvnitř sebe romantik, který lásku k životu potřebuje, avšak říká si, že je již docela stará, a nalézt toho pravého pro ni bude čím dál tím těžší. Uvnitř sebe tak doufá, že právě vztah s lordem Darklynem pro ni bude ten osudový. Je to poměrně velká detailistka. I když vnímání i sebemenších detailů může člověku zachránit život, pokud pro ni uklízíte... no, mohu Vám popřát pouze hodně štěstí. Nerada nechává věci na ostatních lidech, pokud samozřejmě má kapacitu na to tu věc udělat sama, a pokud jí je to i tak zakázáno, chce na to alespoň dohlížet. Liliana se také po nešťastných událostech v rodině stala paranoidní vůči vínu, nápoji jejího rodu. Víno bylo koneckonců to, co ji otrávilo, respektive v čem byl jeden, který ji otrávil, a tak ho pije pouze když musí. Jedinou výjimkou je víno, které jí dá její nejstarší bratr, jelikož ví, že on víno pozná. 

Abychom to nějak uzavřeli, Liliana je komplexní osobnost, inteligentní žena, poslušná manželka, ale i mladá dívka s vlastními strachy a démony, které jí budou provázet na její cestě životem...