Charakteristika
Rowena ztělesňuje samotnou podstatu toho, co rod Graftonů učinilo vládci prvního a jediného města v celém Údolí. Absolutní neochvějnost. S historií jejich rodu to ani jinak nejde; nejstarší dcera lorda Mortona však tuto vlastnost nemusela hledat ani pěstovat – byla v ní už od dětství. Oplývala jí za všechny své sourozence a rostla spolu s ní jako hluboko zapuštěný kořen. Čím starší byla, tím jasnější bylo, že jí v hrudi tluče pravé srdce Graftonů, takové, se kterým sem připlul její předek. Rowena tak mezi místními obchodníky získala přízvisko mořský vánek – ten je totiž v Krabí zátoce obzvláště chladný a neúprosný.
Za pevnými zdmi jejich města, tak mladá paní zřejmě nemá tu nejzářivější pověst; tedy pověst poddajné a půvabné dívky se zálibou ve vyšívání. Za to má ale pověst, za niž by se nemuseli stydět ani bankéři z Braavosu. Jako dcera města, jež vzkvétá a skomírá s obchodem, si je totiž až moc dobře vědoma toho, že majetek je moc, a moc je to, co drží jejich rod na výsluní.
Na světě jsou věci ale jen málokdy jednostranné a ani Rowena není jen mrazivým krystalem ledu, co neustále přepočítává peníze. Její povaha je vyvážená šarmem a taktem, jenž jí umožňuje otevřít dveře, které by jiným zůstaly zavřené. Je trpělivou důvěrnicí, schopnou rozmluvit i toho nejzarytějšího kupce. A ačkoliv se zdá být především obchodnicí má také hluboký smysl pro rodinu a věrnost.
Právě rodina je ale její největší slabostí; kdyby v rodových pokladnicích bylo tolik mincí, kolikrát už se Rowena pomodlila za to, aby její bratr vstal z lože, otec z mořského dna a strýc z náruče žen, byli by oproti nim i lvi z Lannisportu jen chudým rodem. Osud Graftonů ale z vůle bohů leží na jejích ramenou, a ačkoliv není Rowena dcerou velkého rodu, hoví si ten osud na ramenou zahalených v šatech, jež v sobě snoubí um místních švadlen i drahých látek, jež proudily ze svobodných měst na jih a z jihu na sever.
Co se vzhledu týče, Rowena je věrnou kopií všech žen tohoto rodu, jejichž rysy nesou dědictví andalských předků- světlé vlasy a vysoká postava.
Minulost
Přesně čtrnáct let předtím, než se Aegon rozhodl dobýt Západozemí, se lord Morton poprvé ve svém životě sklonil před sochou matky v septu. S těžkopádností muže, jenž se v modlitbě příliš nevyzná, zašeptal pár slov díků – za syna, který se měl podle všeho brzy narodit. Koneckonců tomu vše, dle porodních bab i maestra Rubana, nasvědčovalo.
Toho parného léta však čas nepřál ani rychlosti, ani předpovědím a v sídle Graftonů se brzy začali hrozit, že nad rodičkou vyjde slunce už podruhé. Lord Morton se dočkal potomka až se západem slunce právě druhého dne – k jeho překvapení a hrůze, právě děvčete. Zesláblá lady Myrren přežila naprostým zázrakem a trvalo dlouhých 5 let, než na svět přivedla vytouženého chlapce.
Oněch pět dlouhých let byla Rowena tím nejcennějším, co lord Morton měl. „Tak je to dívka,“ prohlašoval s klidným pokrčením ramen, kdykoli mu kdosi radil, aby svou ženu zapudil a zplodil syna s jinou. Kdyby nebylo lady Corinne, která čtyři generace před ním vládla městu s takovou pevností, že na ni dodnes místní vzpomínají, možná by ho otázka osud jeho dcery trápila víc. Jenže jak se věci měly, měl Morton chytrou dceru, spolehlivou vedlejší větev rodu Graftonů, dostatek zlata i odhodlání, a co bylo nejdůležitější, odkaz sera Gerolda, aby umlčel jakékoliv pochybnosti.
Osud nakonec lordovi přece jen seslal vytouženého syna, ale ani to nezmenšilo pouto, které si k Roweně za ta léta vybudoval. V jeho mysli se postupně rodil plán – důmyslný a praktický, jak se na Graftona sluší. Syn bude vládnout moři a meči, dcera obchodu. Rowena proto dostala vzdělání, o jakém si mnohé dívky mohly jen nechat zdát, a vyrůstala v prostředí, kde pro ni dveře nikdy nezůstaly zavřené, dokonce ani ty vedoucí k otcově radě.
I její bratr vyrůstal přesně v to, co si jejich otec vysnil. Obchody jen vzkvétaly, v rodině přibyly další dvě dcery, a zdálo se, že rod Graftonů nezná jiný směr než vzhůru. Jenže každý strom může růst jen tak vysoko, než ho čeká pád a Graftonové si užívali osm generací nepřerušeného úspěchu. Lord Morton mohl být na každý pád tou další, devátou. A skutečně, na krátký okamžik, když se k městu vracela vítězná flotila Arrynů, to tak vypadalo.
Jenže jasné slunce nad Krabí zátokou zastínila dračí křídla. Pýcha Graftonů byla spálena na popel, a slané vody vyvrhly zpět jen jediného přeživšího – zázrakem právě dědice lorda Mortona, mladého Ordona. V jediném dni přišla Rowena o otce i o snoubence, a protože její bratr nikdy nevstal ze svého lože, zůstal na ní nelehký úděl – vyvést město i vlastní rodinu z trosek, které za sebou zanechal oheň a mořská bouře. V hornatém Údolí nikdo nepochybuje, že je to úkol téměř nemožný. Gulltown, přestože je opevněné město, má své nepřátele blíž, než by si jeho obyvatelé přáli. Hned za jeho zdmi stále přežívají synové z rodu Shett, jejichž krevní linie sahá až k Osgoodovi, poslednímu, kdo si mohl díky Graftonům říkat King of the True Men. Graftonové sice získali jeho město, ale spolu s ním i odvěkou nevraživost vůči rodu Royce, jenž si z druhé větve Shettů udělal své věrné vazaly.
V prvních dnech hledala Rowena spojence tam, kde je krev a minulost pojila nejpevněji. Nejprve se obrátila ke Kinnearům, rodu, z něhož pocházela její matka, a poté na rod Barnaby, který po dlouhá desetiletí patřil k nejchudším v celém Údolí. Jejich osud se však změnil, když se dědic Barnabyů oženil s dcerou bohatého obchodníka. Pro většinu šlechty to nic neznamenalo, ba naopak – bohatství získané obchodem bylo v očích urozených rodů stále příliš obyčejné. Graftonové však, coby páni přístavního města, tuto pragmatickou alianci ocenili.
S jejich podporou dokázal oslabený rod přečkat ty nejtěžší tři roky, kdy Rowena upevňovala svou moc. Nyní zbývá už jen jedno – napravit křivdu, která jim byla způsobena. Díky svým schopnostem si vybudoval slušnou síť přátel nejen v Králově přístavišti ale i po celém Západozemí. Dnes se soustředí na ochranu svého rodu a přípravu svých dětí na svět, který je stále krutější a nepředvídatelnější.
Rodina
† Otec – Morton Grafton, 46 let
Zesnulý lord Morton byl hrdý muž s pevnými zásadami, praktickým smýšlením a velkolepými ambicemi. Jeho sny sahaly daleko za obzor Krabí zátoky – chtěl z Gulltownu vybudovat nejbohatší přístavní město Západozemí. V mládí byl vyslán do Svobodných měst, kde získal vzdělání, které později zúročil v obchodě i diplomacii. Stejně jako mnoho dalších lordů Údolí i on toužil po ruce Sharry Arryn, ale osud pro něj měl jiné plány.
Matka – Myrren Grafton, rozená Kinnear, 38 let
Plavovlasá lady Myrren je pravým obrazem vznešenosti a jemnosti. Ani tragédie, která ji připravila o milovaného muže, nedokázala zlomit její tichou důstojnost. Její klidná povaha a oddanost rodině z ní činí pevný pilíř Graftonů.
Bratr – Ordon Grafton, 16 let
Kdysi silný a rozhodný mladík s bystrou myslí, který měl blízko ke svým kapitánům. Toužil se s nimi plavil přes Úzké moře k břehům Essosu, aby dohlédl na obchod a chránil rodinné zájmy. Po osudné námořní bitvě však zůstal jen fyzickou schránkou svého dřívějšího já. Nikdo si není jistý, zda v jeho těle ještě přebývá duše, nebo zda si ji bohové už vzali k sobě.
Sestra – Millicent Grafton, 14 let
Millicent je okouzlující perlou tohoto rodu. Se svým půvabem a vybranými způsoby byla předurčena k tomu, aby trávila dny mezi urozenými dámami, vybírala látky na nové šaty, zdobyla je vyšivkami z těch nejjemnějších nití a okouzlovala rytíře. Místo toho ji okolnosti donutily „být rozumnou“ a přijmout skromnější život ve městě, kde její krása a šarm nemají konkurenci a kde její duše trpí pod tíhou nevyužitého potenciálu. Millicent však není rozmarná; dobře ví, co je pro ni nejlepší, a umí si spočítat, jaké kroky podniknout. Ke králi, který její rodinu přivedl na pokraj pádu, má vyhraněné názory – ne pro ztráty, jež přinesl, ale kvůli všem kompromisům, které musela podstoupit. Narozdíl od své starší sestry by jí však stačilo, kdyby jen rychle vystavěl své nové město (ideálně větší a lepší, než celý Gulltown) a aby mohla zazářit na královském dvoře (který musí být lepší, než bývalý královský dvůr Arrynů, když bude centrem života sedmi království).
Sestra – Dionne Grafton, 12 let
Nejmladší ze sester se stala stínem Roweny hned, jak se naučila pořádně chodit. Kamkoli se v sídle pohla, tam za ní cupitaly drobné krůčky a pronásledoval jí zvonivý smích. Millicent je možná perlou rodu, ale Dionne je miláčkem, a právě pro ni, naprosto nevýhodně, začal lord Morton na popud Roweny dovážet citrony, aby si mohla vychutnávat své oblíbené koláčky. Jeho smrt tomu všemu, stejně jako mnoha dalším věcem, učinila konec a mladá Dionne musela velmi rychle dospět. Vyrůstá z ní dívka rozumná a jemná jako její matka, která si cení nejvíce přátelství a radostných chvil ( a ačkoliv by to nepřiznala, tak i malých ozdob a krajek, které Millicent páře ze starých šatů, aby zkrášlila ty její).
Teta – Carolei Grafton, 41 let
Mladší sestra lorda Mortona se nikdy nevdala, i když jí její bratr dlouhé roky předhazoval vhodné muže a později i ty nevhodné, ale alespoň pohledné a silné. Carolei vždy našla způsob,jak odmítnou. Měla jiné plány a vize, ale snad jako trest je Morton dlouhá léta odmítal. Až několik let zpět se konečně uvolil k tomu, aby na jednom z ostrovů u přístavu vznikl dům pro osiřelé dívky. Rowena ve své tetě nachází hlas rozumu a především hlas další silné ženy, která je stejně neochvějná jako ona.
Strýc – Desmond Grafton, 36 let
Desmond, mladší bratr Mortona a Carolei, byl od mládí přitahován Svobodnými městy a houpáním mořských vln. Brzy se tak stal proslulým kapitánem, který trávil více času na cestách do Essosu než v samotném Gulltownu. Jeho láska k vzdáleným zemím ho ale svedla na scestí – mladý a pohledný muž podlehl pohodlí Svobodných měst, kde zanechal Graftonskou píli, ambice i zbožnost utopené ve víně a náručích spoře oděných žen. Rodinných záležitostí se už léta neúčastní, a jako jediný z mužů hlavní větve Graftonů nebyl součástí flotily, která se postavila Dobyvateli. Jediným gestem, jež jeho jméno zachránilo před úplným zatracením, byl dar několika lodí zaslaných z Essosu. Byly sice staré a v nevalném stavu, přesto představovaly záchranu pro Roweninu snahu obnovit rodinnou flotilu. Zůstává otázkou, zda to bylo poslední sbohem muže, který už se nechce vrátit, nebo jen první vlaštovka, a v příštích měsících se objeví další, možná i s ním na palubě některé z lodí.